|
|
V parném červnovém dni roku 1972 si Nolan Buschnell sedl k psacímu stolu a přemýšlel nad jménem nové firmy, kterou hodlal založit. Jméno jeho předchozí znělo Syzygy a Buschnell už k smrti nenáviděl hláskování. Zvolil logo ve tvaru stylizované hory Fuji a sepsal na papír sedm slov ze své milované hry Go, aby z nich nakonec vybral to nejvhodnější. Stejně jako když v šachu ohrozíte krále, i Go má pro podobnou situaci své pojmenování. A tak bylo jméno výrobce špičkové elektroniky inspirováno hrou starou přes dvě a půl tisíciletí.
Minulý příběh popisoval porodní bolesti prvních počítačových her a zrod první videoherní legendy – Pongu. Znamenal pro Atari prvních pár vydělaných milionů a skvělou pozici na trhu. Nicméně, z tohoto úspěchu se firma netěšila dlouho, protože se zakrátko vyrojil celý zástup plagiátorů, takže se Atari muselo pustit do vydávání dalších a dalších herních automatů se střídavým úspěchem. Pokus o vytvoření domácí verze Pongu narazil na patent firmy Magnavox a mimosoudní vyrovnání, nicméně pro domácí použití byla mezitím vytvořena spousta jednoduchých herních konzolí, stále dokola a dokola omílajících ten jednoduchý a primitivní princip. Zákazníci už tím byli nasycení a první videoherní boom tak začátkem roku 1976 spěl ke krachu.
Nolan Buschnell
Na automatech si nicméně Atari připsalo skvělé body k dobru. Začátkem října roku 1975 dostal jeden z řadových zaměstnanců jménem Steve Jobs za úkol vytvořit hru Breakout, jejíž námět nosil Buschnell již dlouho v hlavě. Myšlenka byla v jádru velmi jednoduchá – pomocí pálky jste míčkem postupně bourali osm řad cihliček. Pokud vám říká něco jméno Arkanoid, jste doma. Steve Jobs tedy dostal první příležitost zapsat se do historie, což se mu sice povedlo, nicméně asi v poněkud jiném duchu, než by si sám přál.
Breakout
V rámci zlepšení motivace pro své inženýry (pro Jobse by se spíše hodil titul „vývojář“, jelikož se inženýrem nikdy nestal) vypsal Buschnell bonus $100 za každý ušetřený integrovaný obvod z předpokládaného počtu potřebných. Průměrný herní automat tehdy potřeboval v závislosti na své složitosti zhruba 100 brouků.
Jobs ovšem neměl žádnou šanci takovýto projekt splnit a v Atari to dobře věděli. Stejně tak ovšem věděli, jak vynalézavý Jobs problém vyřeší – už si dávno vyhlédli Jobsova kamaráda génia Wozniaka, dokonce mu nabídli práci, ale Wozniak se nechtěl vzdát zajímavého místa u Hewlet Packard.
Jobs tedy Woze přemluvil, aby mu s problémem pomohl – respektive aby jej splnil místo něj. Jobs v tomto ohledu mohl přispět pouze testováním. Wozniak ovšem neznal podmínky dohody. Jobs mu namluvil, že je nutné splnit úkol během čtyř dní, a pokud se jim podaří vměstnat se pod 50 obvodů, dostanou bonus $700. Spěchal, neboť nechtěl zmeškat letadlo do Oregonu na svou každoroční brigádu na jablečné farmě.
Po čtyřdenním nonstop maratónu se Wozniakovi podařilo nevídané – snížit počet obvodů z odhadované stovky na dvaačtyřicet, čímž vedení Atari naprosto šokoval. Jobs mu vyplatil jeho podíl - $350 a až po létech se Woz dozvěděl, že ve skutečnosti jim Atari vyplatilo celých $5000. Není nad to mít dobré kamarády…
Breakout znamenal úžasný úspěch, nicméně v Atari nehodlali usnout na vavřínech a v tichosti rozjeli projekt s krycím názvem Stella. Mělo jít o novou generaci herních konzolí, tentokrát programovatelnou a založenou na počítačovém čipu 6507, což byla ořezaná verze 6502 schopná adresovat pouze 8Kb paměti, To ovšem ve své době bylo na herní konzoli považováno za naprosto dostačující. Po úspěchu Magnavox Oddysey a jejího systému rozšiřujících kartridží se vývojáři rozhodli tento způsob ukládání her použít i ve svém dítku, s tím rozdílem, že jejich kartridže budou obsahovat paměť ROM s nahranou hrou. Její velikost byla ale omezena na 4Kb, až později si programátoři naučili překonat toto omezení pomocí přepínání stránek paměti.
RAM měla mít neskutečnou velikost 128 bytů, což nám dnes připadá už úplně nepochopitelné a způsobovalo to neskutečné problémy s programovaním (detaily viz technické okénko). Na druhé straně inženýři přišli na zcela nový přelomový koncept – použití zákaznických čipů na manipulaci s grafikou a zvukem. Něco takového bylo ve své době zcela unikátní.
Pro vytvoření čipu byl najat přední odborník Jay Miner a výsledkem byl TIA (Television Interface Adaptor), ve své době naprosto originální grafický čip s výtečnými možnostmi, které bohužel nedovoloval rozvinout nedostatek paměti.
Fairchild Channel F
V srpnu 1976 bylo však Atari velmi nemile překvapeno, neboť firma Fairchild vydala svou vlastní konzoli Video Entertainment Systém (VES), později přejmenovanou na Channel F. I když tento výtvor nakonec na trhu neuspěl a vzniklo pro něj pouze 26 her, přesto bylo Atari notně vystrašeno a rozhodlo se, že svůj systém musí vydat co nejdříve. Problém byly peníze. Nolan Buschnell to nakonec vyřešil prodáním Atari firmě Warner Communications za $28 miliónů. Konzola mohla být konečně představena veřejnosti a v říjnu 1977 se začala prodávat pod jménem Atari VCS (Video Computer Systém). Později byla přejmenována na Atari 2600.
Atari 2600
Nebylo to šťastné období. Trh se stále vzpamatovával z nezájmu zákazníků o novou elektronickou zábavu. Různé verze Pongu všechny znechutily a nová konzola byla považována za opět nějaký další podobně nudný produkt. Atari prodalo „pouze“ 250 000 kusů v roce 1977 a 550 000 v roce 1978 a i když nám ty čísla připadají obrovská, manažerům to tak asi nepřišlo. Na druhé straně mělo Atari obrovské štěstí – neexistovala konkurence. S výjimkou neuspěšného Channelu F (a Atari nabízelo lepší hardware) nebylo na trhu nic jiného. Díky tomu mohla novinka v klidu užívat měsíce a léta hájení, která posloužila programátorům, aby se postupně naučili využívat velkého potenciálu čipu TIA i přes značné komplikace s programováním na naprosto nedostatečném množství paměti. Vtip byl v tom, že nyní nastala zcela nová doba – programátor musel ovládat nejen strojový kód mikroprocesoru, ale i triky s grafickým čipem, a ty byly zcela novátorské. Sprity a další objekty nezávislé na pozadí (záležitost později pojmenovaná Player missile graphics), sledující barvové registry, kolizní registry…to vše bylo nové. V některém z příštích pokračování si rozebereme schopnosti Atari počítačů a věřím, že to bude zajímavé čtení.
Počítačové hry v té době nebyly samozřejmě pouze doménou konzolí. I na počítačích se nadšenci pokoušely vytvářet programy pro zábavu. Problémem bylo, že z tehdejší „svaté trojice roku 1977“ měl jedině Apple grafický display. Jak Commodore PET, tak TRS-80 zvládaly pouze text, s kterým se, pravda, hry dělají mnohem hůře, a mladší ročníky by se dost možná mohly i domnívat, že nejdou vytvořit vůbec. Je fakt, že v textovém módu 3D střílečku neuděláte, ovšem na druhé straně právě taková omezení kladou mnohem větší nároky na fantazii jak tvůrců, tak hráčů.
Byly vymyšleny triky, které dnešním programátorům už nic neříkají. Například animace pomocí změn znakové sady (viz technické okénko). Každý z autorů nových her byl nejen programátorem, ale i vlastním manažerem a prodejcem, protože distribuční firmy neexistovaly. Ceny her se pohybovali kolem $10-15 a zásadně se distribuovaly na audiokazetách. Pirátství nebyl problém, jelikož nikdo neočekával zbohatnutí z prodeje programů, a kromě toho, vzhledem ke zmíněným cenám to nikomu ani nestálo za to. Většina softwaru byla psána v Basicu, neboť novým programátorům trvalo několik let, než své miláčky začali zvládat ve strojovém kódu. Apple ][ vzhledem k mnohem vyšší ceně byl pouze pro bohatší nadšence, většina se spokojila s dvakrát levnějším PETem či TRS-80. Až teprve nástup programu VisiCalc znamenal jednoznačné vítězství Applu.
Jenomže právě na zásadní výhodu Wozniakova dítka se Atari rozhodlo odpovědět. V roce 1978 zahájilo vývoj počítačové platformy, která by využila skvělých schopností grafického čipu TIA, respektive jeho ještě vylepšeného následníka CTIA. Zatímco TIA měl zásadní problém s neexistencí videopaměti, CTIA měl nejen rozšířené možnosti, ale bylo jich možné díky dostupné paměti i rozumně využít. Díky speciálnímu programu (který se nazýval display list) bylo poprvé v historii možné zobrazit zároveň na obrazovce různé grafické módy, jejich scrolování, měnit sledující barvové registry či počet spritů, zkrátka vytvářet kouzla, alespoň v měřítcích sedmdesátých let. Rodil se zcela nový a unikátní počítač s revoluční koncepcí – počítač se zákaznickými čipy. V moderní mluvě se dá říct, že Atari mělo být prvním počítačem s grafickým a zvukovým koprocesorem.
Zatímco doposud leželo zpracování těchto dat na bedrech (či pinech) CPU, nyní se od těchto starostí mohl oprostit a fušku převzaly speciální brouci postavené právě a jedině za tímto účelem. V rodině osmibitových Atari, která se zprvu měla skládat pouze z typů 400 a 800, to byly CTIA (později GTIA), ANTIC a POKEY. Každý má svou vlastní funkci - ANTIC zpracovává obrazová data z videopaměti pomocí display listu, vytváří z nich pozadí a předává je CTIA, který přidává PMG (player-missile graphics), barvy a vytváří videovýstup, POKEY má na starosti zvuk a sériové I/O. Vše přesně dle hesla staré hymny zpuchřelého mocnářství – když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří.
Atari 800 byl profesionální počítač s možnostmi rozšíření srovnatelnými s konkurenčním Applem, přičemž v grafických schopnostech jej lehce strčil do kapsy. Ač dodáván jen s 8Kb RAM, nebyl problém jej rozšířit na maximální 48Kb. Procesor 6502 byl taktován na 1.79MHz, na rozdíl od konkurenčního Applu jen s jedním megahertzem. Zkrátka, byla to rukavice vržená Applu do obličeje. Ten ve své řadě II dokázal schopnosti Atari částečně předčít až typem //gs v roce 1986. Atari mělo jedinou význačnou nevýhodu – neběžel na něm VisiCalc…
Atari 800
V roce 1980 se mohly ohrady zubní manažerů firmy Atari roztáhnout do širokánského úsměvu. Firmě se podařilo dokonale utajit smlouvu na exkluzivní práva převedení gigantického herního hitu z automatů na jejich konzoli 2600. Hru vytvořil během náročného ročního programování Tomohiro Nishikado a v zemi vycházejícího slunce způsobila naprosté šílenství. Stály se na ni fronty a vznikaly herní kluby jen pro ni. Davy šikmých očí hleděly na obrazovky a chránily Zemi před útočníky z vesmíru. Hra se jmenovala スペースインベーダー. Pokud snad náhodou někdo ze čtenářů ve škole odbýval hodiny japonštiny, pomohu nápovědou - Space Invaders.
Space Invaders
Ano, přesně tak – jak k vám dolů přes celou obrazovku postupují zástupy divně vyhlížejících pišišvorů a vaše malá raketka se může ulejzrovat, aby jim v tom zabránila. Atari hru vydalo v květnu a během dvou let prodali neskutečných deset milionů konzol. Mnozí nadšenci si jejich výrobek koupili jen za účelem obrany před zelenými mužíčky. Bylo to ještě před filmem E.T., a tak cokoliv k nám přivandrovalo z vesmírných dálav bylo už z principu podezřelé. Snad jediné, co se firmě nemuselo zamlouvat, byla nespokojenost programátorů, odchod čtyř nejschopnějších a založení Activision, první firmy zabývající se výrobou her pro 2600. Atari se zprvu chtělo bránit soudně, ale posléze pochopilo, že jeho monopol na vývoj her pro vlastní produkt skončil. Nakonec se však ukázalo, že právě to byla ta právě objevená zlatá žíla. Zákazníky již poněkud omrzel herní stereotyp a noví draví vydavatelé způsobili skvělé osvěžení. Programátoři přestali s bezduchým převáděním her z automatů a pustili se do originálních námětů. Konečně pochopili, že zatímco na automatech byl z logických důvodů ideální herní čas kolem tří minut, na domácí konzole je toto právě naopak nevítané. Umožnit zákazníkovi bavit se u hry mnohem déle se stalo krédem. Pro firmu to samozřejmě znamenalo prodej dalších výrobků.
Programátoři, kteří zvládli nelehké programování na 2600, byli téměř vyvažováni zlatem. Activision dávalo svým programátorům k dispozici limuzíny, předvádělo je v reklamních kampaních, takže se cítili jako mistři světa, jako ti nejlepší z nejlepších. Odměna pro tvůrce hry kolem $100000 se považovala za samozřejmost. Hry byly obvykle dost průměrné, nicméně autoři si dali záležet, aby do každé vymysleli nějaký zajímavý grafický efekt, což zákazníci milovali a byli ochotni platit.
Atari se vyhřívalo ve světle reflektorů, slavné a úspěšné. Jakoby jeho manažeři neviděli blížící se bouři. Jakoby zapomněli na přísloví, že z každého vrcholu vede jedna cesta.
Dolů…
Do jaké další hry se pustil Steve Jobs se svým výkonným “koprocesorem” Wozniakem? Dokázal by naprogramovat alespoň jednoduché “házení kostkou”? Případně něco stvořit na extrémně komplikované konzoli 2600? A ovládnout…létající bycikl? …jako Jan Tleskač?:-)
Animace pomocí změn znakové sady – to byl jeden ze skvělých triků oněch dávných géniů, kteří i z minima dokázali vymáčknout maximum. Princip spočíval v definici nové grafické znakové sady a s pomocí takto nově vytvořených grafických bloků nahradit neexistující grafický výstup. Animace se pak prováděla nadefinováním sekvence změn jednotlivých znaků, která se posléze přehrávala přepisováním dotyčného znaku v paměti, takže na displeji to vypadalo, jakoby se znak měnil v reálném čase. Bylo to velmi efektní i efektivní, protože vše, co musel počítač v reálném čase udělat, bylo zapsat na danou pozici ve videopaměti kód jiného znaku. Tento trik ale nefungoval na Commodore PET, který měl znakovou sadu pevně vypálenou v ROM. Poprvé se tato technika objevila na TRS-80 (tuším ve hře Android Nim), který jí byl proslulý.
Tandy TRS-80
Tento počítač byl v našem seriálu už několikrát zmíněn, aniž bych se obtěžoval říct o něm něco více. Původně jsem jej chtěl taktně vynechat, protože neměl příliš velký vliv na budoucí vývoj, nicméně nakonec jsem se rozhodl se s touto mašinkou vyrovnat zde, v technickém okénku.
Na rozdíl od druhých dvou ze „svaté trojice roku1977“ byl TRS-80 postaven na CPU Zilog Z80/1.78MHz. Byl dodáván původně se 4Kb RAM, v ROM měl ne moc kvalitní Basic, za $599 jste si koupili nejen počítač, ale i magnetofon a televizor. Počítač měl jen textový režim se zvláštním rozšířením 64×16, na rozdíl od PET bylo možné definovat vlastní znakovou sadu. Dokoupitelné příslušenství zahrnovalo tiskárnu, floppy disk, harddisk atd. Ve své době to byl vcelku populární systém, ale ničím nevynikal a nakonec zanikl bez následovníků.
Tandy TSR-80
Atari 2600
Jak už bylo řečeno, konzola byla postavena s CPU 6507 a skvělým videočipem TIA. Ten zvládal zobrazit následující:
2 sprity hráčů 8 pixelů široké,
„míč“, max.8 pixelů široký sprite stejné barvy, jako pozadí. Moc mi není jasné, k čemu to bylo.
2 střely (missiles), max. 8 pixelů široké
Playfield, což bylo pozadí, 40 pixelů široké.
Jak již bylo řečeno, konzola postrádala videoRAM. Ti, co znají význam posledního pojmu, by asi rádi chtěli vědět, jak tedy vůbec byla schopna něco zobrazit. No, řekněme si na rovinu, byl to slušný problém a vyžadoval velmi schopné programátory.
Během vykreslování každé rastrové linky měl programátor k dispozici přesně 77 strojových cyklů, aby připravil data pro další řádku. Mohl libovolně nastavit barvy výše uvedených objektů, nicméně s ohledem na uvedený čas se nemohl příliš rozšoupnout. Herní logika se proto řešila pouze během VBlank (vertikálního přerušení), kdy bylo k dispozici zhruba 3000 cyklů každou šedesátinu vteřiny. Pokud nechápete, jak na něčem takovém mohly vzniknout herní skvosty, nejste v tom sami. Tehdejší autoři byli prostě machři.
Atari 800
CPU 6502/1.79MHz
RAM 4-48Kb
ROM 10Kb Atari Basic
Zvuk:Čtyři 8-bitové kanály, kombinovatelné na dva 16-bitové
Grafika: Celkem 15 grafických módů (GTIA), z nichž nejužívanější kromě textových byly 160×192x4 barvy a monochromní 320×192. Atari zvládalo zpoustu grafických efektů, jejichž detailnější popsání si nechám na nějakou příští část.
Paleta barev: 128, později 256.
Porty:4xjoystickový port
2xcartridge port
4xpaměťové expanzní porty, nicméně postupně se vývojáři naučili, že tyto porty lze použít i na jiná rozšíření, než jen pro paměť – vyrábělo se připojení harddisku, modem, RAM disk a mnoho dalšího
Pro rozšíření o floppy disk vyvinulo Atari port SIO, což byl jakýsi zjednodušený předchůdce dnešního USB (ostatně, jeho tvůrce Joe Decuir byl členem týmu vyvíjejícího USB).
Atari 400 byl menší bratříček s membránovou klávesnicí a omezenými expanzními možnostmi.
Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Atari_8-bit_family
http://classicgaming.gamespy.com/View.php?view=ConsoleMuseum.Detail&id=52&game=18
http://www.atariage.com/2600/history.html
http://consoledatabase.com/consoleinfo/atari2600/index.html
http://www.atariarchives.org/
http://www.erasmatazz.com/library/JCGD_Volume_5/The_Atari_Years.html
http://www.arcade-history.com/?n=breakout&page=detail&id=3397
http://www.gamasutra.com/view/feature/3750/a_history_of_gaming_platforms_.php
http://en.wikipedia.org/wiki/Breakout_(video_game)
http://www.woz.org/letters/general/91.html
Super clanok som zaspominal na stare dobre casy z Didaktikom gama ten uz mal 80kb :-)))) Odpociva v sufliku spolu z kazetami. Hry typu R-Type,Saboteur atd atd..
Som to trosku poplietol to bol slovensky nastupca Sinclairu ZX Spectrum :-)) ale aj o nom snad bude rec
Perfektní článek, stejně jako předchozí “pongový” 
Byť sám tomu moc nerozumím a začínal jsem jako prcek až na 286, tohle mě prostě absolutně fascinuje. A programátoři, kteří se museli vypořádávat s neskutečnými hardwarovými překážkami, si v dnešní době neuvěřitelně nenažraných programů zaslouží dvojnásobné uznání…
Musím Vám poděkovat za výborný seriál. Vždycky se těším na další díl.
Docela bych si chtěl někdy takový počítač vyzkoušet. S Atari(r.v někdy 89-90, nevím) jsem toho prožil dost, ale takový Apple II by bylo něco jiného.
Nevíte někdo, kde by se dal najít funkční?(alespoň na prohlédnutí):-)
Pokud se chcete dozvědět něco víc o vývoji počítačů, doporučuji články Pavla Tišnovského na root.cz . Toto je například o Atari ST http://www.root.cz/clanky/osobni-pocitace-atari-st/
pokud se proklikáte staršími i novějšími články, dočtete se o vývoji grafických a zvukových čipů a počítačů obecně.
Moc děkuji všem za komentáře, jsem rád, že se seriál líbí. Co se děje v počítači od Pavla Tišnovského také velmi doporučuji, do příštího dílu dám přímý link. Nicméně, já se zaměřuji na trošku něco jiného, méně technických podrobností, spíše chci “vyprávět příběh”. Snad se mi to aspoň trošku daří…
Slibuji samozřejmě i další pokračování, ve fázi tvorby je díl o Siru Sinclairovi, věřím, že se bude také líbit. Hezký den!:-)
Na dil o Sir Sinclairovi se moc tesim. Jako kluk jsem zacinal ZX Spectru+ a nostalgicky zatlacim slzu pokazde, kdyz je o skvelych pocitacich z Anglie rec.
jo jo, krásný článek o tom žádná. Dokonce tomu i všemu rozumím, protože na rootu ty články obsahují informace, které běžnému smrtelníku “nejsou k ničemu” - například adresy paměti, které se dají adresovat apod. Ale jsou tam úžasně popsané právě ty finty, které pomáhají vytvořit lepší grafiku, lepší zvuk apod. Prostě, komu nebude stačit stručná historie, má zdroje (v češtině) otevřené 
Případně by se mohli hodit ještě linky na komunity, které jsou stále aktivní. Např. atariportal.cz a nebo linky na emulátory, abyste si mohli vyzkoušet znovu hraní her z těchto pravěkých strojů http://www.atariportal.cz/static_emulace.php . Já osobně jsem zkusil atari800win a … jsem strašně zklamaný - divil jsem se, jak strašné 9na dnešní poměry) ty hry jsou.
No, trochu jsem se rozepsal a mohl bych ještě pokračovat. Tak ještě jednou díky za krásné počtení.
Bohužel, kolikrát byla větší zábava u těch starých her než v dnešní době…. ale na to má asi každý svůj názor. Pravda jsou vyjímky, ale kolik her je dnes jen o grafice??? A jinak….
Presne, i s totalne omezeny prostredky a grafcikymi limtacemi byli programatori schopni vytvorit dilka, kde se clovek fantasticky bavil. Prave ty limitace motivovali k neuveritelnym programatorskym tirkum a spis nez o grafickou pohlednost slo o zabavu.
Uplne z jineho sveta pak pripadaji veci jako legendarni Sentinel - hra, ktera mela 10 000 (slovy desettisic) samostatnych levelu - podotykam, ze ZX Spectrum melo 48 kB RAM, z toho pro programy bylo pouzitelnych 32 kB, cili 32768 bytu pro celou hru a vsechny levely - nic se nedohravalo z kazety.
Samozřejmě, že ve své době ty hry byly naprosto skvělé. Ale z dnešního pohledu je většina těch her nehratelných. Nápady super a tak, grafika se přejde, ale veškeré ty mechanismy jsou tak hrubé, ovládání nepřesné a podobně. Stejně jako Duna 2 byla nejlepši real-time strategie všech dob, ale zkuste si to zahrát..
Pokud se ale někdo rozhoupe hrát ty stařičké hry, doporučuju zkusit Supercobra (helikoptéra letíci zleva doprava) a Archon (výborné pro dva). Ty jsem odzkoušel a jsou stále super
Pokud te zaujala Supercobra, doporucuji zkusit R-Type - asi nejslavnejsi hra tohoto stylu.
Rozhdone si nemyslim, ze stare hry jsou nehratelne - prave naopak, hratelnost byla jejich nesilnejsi strankou a prave hratelnosti prevysuji vetsinu modernich her o nekolik trid.
Byl ten R-Type pro Atari 800 XL/XE? Mam sbírku snad všech her, ale nemůžu ho tam najít.
Hratelnost samozřejmě byla jinde. Pamatuju si, jak jsem se snažil minimálně 100x (nekecám) dohrát hru Cavelord. A to měla ta hra pouze dva levely. A to jsem s ní strávil mraky hodin. A dala se hrát i ve dvou “kooperativně,” takže jsme utužovali otcovsko-synovské vztahy Ale i dnes existují hry s takovou hratelností, namátkou minesweeper, solitaire, …
Problém je v tom, že hry dneška a minulosti NELZE srovnávat. Každá stojí na úplně jiných základech. DeusEx, SystemShock 2, Bioshock, HOMAM .. každá z těch her mě taky vcucla na hodiny a hodiny
Tak pro XL/XE nebyla 
http://en.wikipedia.org/wiki/R-type
R-Type sice na 8bit atari neni, ale doporucuju zkusit treba Zybex nebo Kult. Oboji najdete ve Fandalove archivu: http://atari.fandal.cz/
Atari 800 XE počítač, ktorý narozdiel od tých čo po ňom nasledovali, nikdy nevyhodím!
Asi před rokem jsem si stáhnul emulátor Atari 2600 (jménem Stella) a k tomu pár ROMek. Ta neskutečná zábava byla zpět!
No a co treba zkusit nove hry? Dnes se jeste stale pisou gamesy pro stare 8bity. Skvela je treba Yoomp! http://atari.fandal.cz/detail.php?files_id=5648
“pro své inženýry (pro Jobse by se spíše hodil titul „vývojář“, jelikož se inženýrem nikdy nestal)”
tuhle cast jsem nepochopil, to jako ze by mel mit pred jmenem Ing.? To asi v americkem univezitnim systemu nepujde V usa muzete byt software engineer i bez vysokoskolskeho vzdelani.
Radim-> Já tím myslel fakt, že nikdy nedokončil vysokou školu. To by ještě nebyl zas takový problém, nicméně Jobs prostě nikdy nic pořádného nevyvíjel na bázi programování. On se spíše zajímal o design, ergonomii ovládání a byl spíše takový “project manager”. V této oblasti byl ovšem obvykle velmi schopný.
Samostatný díl o Jobsovi chystám. Je to zajímavé čtení - na jedné straně bezesporu nesmírně schopná a pracovitá charismatická osobnost, co fakt a hodně dobře umí, ovšem po stránce “přirozeně lidské” taková…jak to říct…mrcha?:-)
Děkuji za názory, jsem rád, že jsem vzbudil nostalgické vzpomínky. Závidím všem, co ještě své staré miláčky mají ve skříni, já je bohužel prodal…:-((
Pokud má někdo dojem, že se nějak moc navážím do Jobse, má dojem naprosto správný. Celý impuls pro seriál totiž způsobil jakýsi komentář k mému článku, že “nebejt Jobse, tak by wokna možná ani nebyly”. Ve snaze vyvrátit tento mýtus, s kterým jsem se už několikrát setkal i jinde, jsem si začal rozšiřovat znalosti o historii počítačů…a tohle je výsledek. Vím, že si Jobs mé invektivy zas tak nezaslouží, nicméně stále ve mne je ta trocha snahy dokázat, že byli i jiné skvělí, díky kterým si dnes užíváme počítačů… Čímž se mu tímto omlouvám, máme to mezi sebou vyřízené…a mohu dál vesele pokračovat v rýpání!:-)
22. Tak ono viacero spiciek v businesse (lubovolnom) su defakto sociopati, resp. tazko zvladatelni ludia. Historia aj sucasnost ich pozna kvantum. Niekto je viac „cez mrtvoly“ a niekto menej, resp. casom si to uvedomi a sprava sa tak iba v businesse, nie v sukromi. Na druhu stranu, keby nebolo takychto ludi, civilizacia by nebola tam, kde je. Aj za cenu obeti.
Díky za článek. Já ty hry hrál, scházeli sme se se spolužákama u jednoho štastlivce, co to měl doma. Space Invaders jsme hráli snad rok. Neumíte si představit, jakej to byl pro nás zázrak. Dodneška si pamatuju zvuk nahrávání dat z kazety. Krásně jsem si zavzpomínal. Dík
[...] zde:Atari: po stopách legendárních počítačů a her Sdílej s [...]
[...] Více zde:Atari: po stopách legendárních počítačů a her [...]
Panove, aspon napiste spravne jmeno zakladatele, dik….. :-/
Skvěle napsaný článek!
Akorát k tomu slovu engineer - v angličtině to prostě neznamená “inženýr”, ale spíše něco jako “technik”. Původní smysl je mašinfíra, engine = motor, steam engine = parní stroj, engineer = kdo obsluhuje motor, později jakýkoli technik.
a co Atari 800XL, 800XE, 130XE atd.?
Já měl od ledna 1987 Atari 800XL(1050 TK tj. cca 5000Kč)+magnotofon XC12 (cca 490Tk tj. 2500kČ)vše zakoupené v Tuzexu, byl to krásný stroj, voněl novou elektronikou, prostě paráda.
Tehdy nebyl internet ani jiná možnost koupě SW, jedině snad v Tuzexu za drahé peníze, naštěstí existovala síť Atariklubů a oficiální a nepostihované šíření kopií SW :o).
Jelikož jsem neměl prostředky na FDD jednotku (1050TK) špekuloval jsem jak na to, a jednou jsem měl sen, bylo to o Atari klávesnici a krabici se zásuvnými sloty na periferie, později jsem to někde viděl v časopise, takže buď jsem byl vizionář nebo šlo o Dejavu :oD.
Tehdy jsem se vrhl na anylýzu FW a zjistil, že OS je připraven pro rozšíření o neexistující zásuvné moduly (např. LPT, COM, řadič FFD atd.)
Vyrobil jsem pro začátek zesilovač sběrnice s jedním slotem (nebyl problém osadit až 8 konektorů) zásuvnou desku s EEPROM do níž jsem napsal driver pro FDD a to vše připojil k řadiči FFD (vyrobeno podle návodu v Amatérském rádiu) a k 5,25″ FD DD DS (360kB) jednotce koupené na inzerát za 1200Kč.
Jelo to v modu standartním Atari, daly se používat diskety nahrané v orginál Atari mechanice (90kB) nebo vzšší kapacita (130kB) tady jsem nahrával na obě strany místo orginál hustého zápisu Atari, takže to nebylo kompatibilní (vše totiž obsluhoval 6502 v Atari a ten už vyšší hustotu-rychlost zápisu nestíhal obsloužit).
Oproti magnetofonu to byl fičák a komfort, OS Atari FDD plně obsloužil se vším komfortem.
ja mam svoje atari 800xe dodnes, je rozsirene na 320kb, q-meg os, universal ramcopy, ma zabudovane sio2sd (citacka mmc kariet) a ultra video mod..
atari8.podstromami.com
Také jsem býval Ataristou. Kdo by si chtěl připomenout některé herní perly doby minulé, může tak učinit v tomto článku: http://bonusweb.idnes.cz/magazin/vzpominka-jednoho-ataristy-dp3-/clanek.A070209_vzpominkaataristy_bw.idn
Moc pekne, diky!
koho zajima afera celeho startu apple vs microsoft a steve vs. bill, dufam ze ste uz videli film Pirates of Silicon Valley (1999)
info na http://www.csfd.cz/film/31875/
Perfektní článek…. Jen tak dál…!!!!!SUPER
…létající bycikl? … ??? - bicykl
takisto sa mi to pacilo… bude pokracovanie?
Díky za článek, taky jsem si zavzpomínal na své ATARI 800XE ke kterému jsem si udělal podle Urob si sám tiskárnu - plotr ze stavebnice Merkur.
Jé, tak to ve mně vybudilo také spoustu vzpomínek. Okolo roku 1988 jsme na Atari 800XE hráli Golf, obvykle tak ve 4 - 5ti hráčích jsme se střídali - stejně jako v reálném golfu - vždy 1 úder a šup další hráč… Tolik zábavy jsem snad nikdy s žádným jiným počítadlem už nezažil.
Žádné složité nastavování úderů - vybrat správnou hůl, nastavit správný směr úderu a na joysticku délkou stlačení jen správná síla úderu. Nic zbytečně komplikovaného a zážitky super! Pořádali jsme normální turnaje s kolegy z práce - ani jeden jsme v té době jinak s počítači nepracovali - vítěz vyhrál obvykle pivko nebo tak něco! Faktu super zábava! Díky za článek a připomínku starých dobrých časů, kdy nám bylo nějakých 20…
Nemoznost prepsani znakove sady ma i ZX81, s 1kB RAM :), presto se povedlo trikem tohoto docilit (na stroji s 16kB rozsirenim), napr. ve hre Manic Miner. Naopak napr. Commodore VIC-20 pouzival tuto techniku zcela bezne, nebylo jine cesty.
Velmi solidní článek, jsem taktéž ,,postižen,, Atari fenoménem té krásné doby. Vlastním všechny atari konzole co vyšly (mraky her) + nějaké počítače (65, 600,130,800XL,XE, 1040,atd. atd…. Bohužel na to již není čas, ale ty vzpomínky na tu neuvěřitelnou dobu s těmito stroji tu mám navždy Jsem velmi rád, že jsem byl ,,u toho,, Hodiny prosezené u bzučících pásek, cartridge, potom už diskety… Neuvěřitelné hry jako: River Raid, Centipede, Moon Patrol, Boulder Dasch, Space Invaders, Dig Dug, Pc man, Donkey kong, Asro blaster, Gyruss, atd., atd…. Ach jo, jak jsem napsal - jsem rád, že jsem byl ,,u toho,, Dnešní hry mi nic neříkají… Příští rok má jít do kin o celém Atari, potažmo o Nolanu Buschnelovi:
Pokusí se totiž ztvárnit životní příběh ikony herního průmyslu a zakladatele Atari - Nolana Bushnella. Film se má jmenovat jednoduše “Atari” a zajímavé je, že s námětem přišla sama vlastní Leova produkční společnost Appian Way - po nápadu se okamžitě vrhla distribuční firma Paramount pictures. Scénáristům Craigu Shermanovi a Brianu Heckerovi se povedlo přesvědčit Bushnella, aby jim převyprávěl svůj životní příběh a na jeho základě se budou snažit postavit ty nejdůležitější okamžiky z jeho života, samozřejmě včetně roku 1972, kdy Bushnell založil Atari. Tohle by vůbec nemusel být špatnej biják… Atari zdar !!!
looooool omfg tady je samej důchodce probuďte se widělyste někdy Crysis???????????? to byste pak nechrochtaly nad popelnicema se kterejma můžete maximálně hrát hru “čtwereček honí na monitoru kolečko” looooool ste trapný
Všem děkuji za komentáře, jsem rád, že se seriál líbí! Doufám ve vaši přízeň i v dalších dílech!
looool-> Říká vám něco slavný výrok Isaaca Newtona “Viděl jsem dál jen proto, že jsem stál na ramenou obrů”? Bez toho, o čem vyprávím, by dnes žádná Crysis nebyla… To by byla krize, co?:-) Ještě rád byste čtverečkem honil kolečko:-)) Tak hezký den a dobře si zapařte!
Jozef Remen-> Souhlasím, máte samozřejmě pravdu, že v top managementu platí poněkud jiná pravidla slušnosti a férovosti, než v normálním životě. Já jen mám rád, když se místo úsilovné heroizace k pozitivnímu A dodá i to ne tak zářné B…
Bohužel, Jobs se takto choval nejen v práci, ale i doma - například popírání otcovství své dcery atd. Ale jak se říká - nesuďte, abyste nebyli souzeni:-)
Přeji hezký den i víkend!
looool: crysis znam, ale vubec me tyhle hry neberou. je fajn parit to po siti s kamosema, ale neni to ono. nevidim do te hry, jak je to udelane, nemuzu si ji dumpnout a neco v ni upravit. ale verim tomu, ze ty bys nebyl schopnej naprogramovat ani ten ctverecek honici kolecko na ty popelnici jmenem atari. az tobe bude 30, tak se radsi zahrabej do hrobu ty fracku a vzpominej tam na swoje crysis
nenavidel syzygy, ze prve masiny od atari mali iidentifikaciu Designed by Syzygy . Okrem toho to nenavidel tak, ze ked sa dozvedel, ze nemoze zaregistrovat tento nazov ako nazov spolocnosti tak sa pokusil dohodnut sa s firmou co tento nazov vlastnila alebo ju aspon kupit. Doporucujem pouzit viac ako jeden zdroj pre napisanie clankou o takej velicine ako atari nesporne bola.
Zdravím všechny, pěkný článek. Pokud chcete zavzpomínat naplno, navštivte stránky http://fly.atari.org
Najdete zde snad všechny české textové hry, návody na ně a mnoho dalšího…..
bono->No já nevím, já se dočetl, že on firmu s tímto názvem vlastnil a Atari založil proto, že Syzygy, jakkoliv jemu osobně se ten název líbil, tak Američanům činilo problém tento název pochopit… Snažím se vycházet s více zdrojů, pokud to samozřejmě je možné. Na druhé straně, co si budeme povídat, urban legends mají tuhý kořínek a na internetu se předávají ze stránky na stránku, tudíž fakt, že jste se něco někde nějak dočetl, bohužel neznamená, že to tak opravdu bylo… Snažím se, ale chyb a omylů se člověk bohužel nevyvaruje. To by musel zpovídat přímo účastníky, což je jaksi mimo mé možnosti…:-) Jakékoliv upřesňující informace a zajímavé odkazy samozřejmě uvítám!
Přeji hezký večer!
Nejlepší hry na Atari 800 XL byly podlě mě Robbo, Fred a Misja. Zajímalo by mě, jestli si na ně ještě někdo vzpomene. Robbo byla jediná hra v životě, kterou jsem hrál celou noc (nešly ukládat pozice a muselo se uhrát tuším 50 levelů najednou. A udělal jsem to.
Dakujem za pripomenutie technickych detailov Atari, Antic, GTIA a POKEY. Kedysi davno som to ovladaval z malicku na systemovej urovni a strojovom kode. To boli casy … a hodiny presedene pri pocitaci….
skvelé počtení trocha hostorie z toho IT neuškodí 
Jindra: Robbo sa dockal mnohych podarenych remakeov. Doteraz sa tvoria nove levely, robba si v originalnej podobe mozes zahrat na telefone, pda, pod windows, ci priamo v internetovom prehliadaci:)
http://atari8.podstromami.com/robbo-next-generation/
http://atari8.podstromami.com/fantasticky-robbo-pre-mobilne-telefony/
http://atari8.podstromami.com/robbo-online-editor-beta/
http://atari8.podstromami.com/projekt-m-a-robbo-forever/
Vřele doporučuji vyzkoušet hru Kennedy Approach (remake na http://www.kennedyapproach.com).
no Atari 800 ani 130 nebyly nic moc. Větší šlágr byly počítače s procesorem Motorola 68000. Tedy Atari ST nebo Amiga. Perfektní grafika i zvuk. K tomu se dalo sehnat i slušné vývojové prostředí a hodně si toho naprogramovat.
myslim , ze niekde na povale by mala lezat este amiga 1200 , dokonca so 120gb hdd a 680030 45mhz turbokartou a 16mb fastram + 2zakladnych chip ram (680020 zakladny cpu na 7mhz myslym). za 24 rokov tam nikdy nebol reinstalovany operacny system a ani nikdy nepadol zhanal som matematicky koprocesor,podarilo sa najst turbokartu 680040 s 50mhz a koprocesorom, ale uz sa nedockala namontovania nikdy
Historie Atari v češtině:
http://historie.atari.sweb.cz/
Skvělá stránka.
Remake hry Bruce Lee:
http://planetflibble.com/blitz/
Píše tam. že se inspiroval na C64, ale Atari verze byla totožná.
Atari 800XL turbo byl dobrej stroj Kennedy Approach zminovaný,Spy vs SPY a jine šilenosti.Dneska mam emulator Atari v mobilu.Je videt že doba pokročila
[...] portali zive.cz vysiel pekny clanok o pocitacoch Atari, zaujal ma v nom jeden [...]
articles about tourism…
Superb article, great writing style, mega content, and blog theme . HOT! Links in Ezines Links Thanks!……
Disk Golf Game…
…
I had a dream to begin my own firm, but I didn’t earn enough amount of cash to do this. Thank goodness my fellow recommended to use the mortgage loans. So I used the short term loan and realized my old dream.
Ahoj lidi,ja mam osmibitovou herní konzoli Atari 2600B-3600 dříve Atari VCS a potřeboval bych k tomu zdroj-trafo,protože jsem ho našel na půdě a nebyl u toho tak nwm vůbec jaký, tak bych potřeboval poradit. Díky předem
[...] Slávne roky ATARI [...]
A look at things from other people’s ideas, louis vuitton outlet the activity of mind to know other people who never have to worry for their future.
Ahoj. jsem tu novacek a na stara kolena mi hrablo. POridil jsem si znovu Atarko ale nemam moc veci a tak hledam schanim. Prosim o pomoc pokud nekdo ma zajem neco prodat s periferie cartrige alfigraf a podobne budu moc rad. Take uvitam pomoc v¨ohledu jak prevest vsechny ty programy s inetu s koncovkou atr xex a podobne na wav a dal uz si pres zvukovku poradim. Posledni vec co me trapi sehnat zavadec super turbo a jak ho kopirovat uz si ty veci po tech letech nepamatuju . muj Email pelasek zavinac centrum tecka cz
Pro houbaře zminuješ se že máš mnoho her na Atari800XE scháním hru Robbo 1 až 5 na audiokazetě děkuji Pavel Chomutov mobil724036332
Mnoho hier pre Atari 2600 majú podrobný a ľahko identifikovateľné hudby a jeho charakteristický zvuk je ideálny pre použitie v moderných lo-fi a industriálnej hudby. V roku 2002, Dallas hudobník a výtvarník Pavel Slocum vytvoril kazety volal Synthcart pre Atari 2600, ktorá umožňuje užívateľovi otočiť Atari 2600 do dvoch hlasový syntezátor a bicie automat. Adaptéry boli tiež vyvinuté amatérov umožňuje Atari 2600 je použitie MIDI zariadenia.
rxmex
Partnerská sekce pro IT profesionály:
Microsoft TechNet/MSDN
