Za minulý rok se mi podařilo pořídit nejeden starý počítač. Někdy jsem se ale nezaměřil pouze na hardware, ale i na nějakou tu zajímavou sbírku disket. Samozřejmě, že dnes lze prakticky jakýkoliv software sehnat na internetu. Pokud si člověk ale chce udělat představu, jak s dávnými počítači jejich majitelé pracovali, nelze než zkoumat staré diskety či případně číst zápisky pamětníků. Je pravda, že ponořit se do starých souborů má své kouzlo, ovšem je to náročné na čas a někdy i na nervy.

Ne, pro každý ze svých počítačů si opravdu sbírku disket nedělám, to bych je neměl kam dávat. Vyzkoušel jsem si to jen pro některé platformy. Konkrétně, pro svůj Apple IIc a IIgs jsem zatoužil mít nějaký ten software - bylo to v době, kdy jsem si nebyl jist možností, jak přesně dostat software stažený z internetu na reálný hardware. Dnes již toto umím, takže se dá říci, že jsem se poněkud zbytečně unáhlil. Na druhé straně, za těch pár EUR ta sranda rozhodně stála.

Testování starých disket není nic pro pořádkumilovné

Sbírku disket pro Apple IIc jsem získal v podstatě mimochodem - měl jsem totiž zálusk na dva kusy počítače, případně na monitor, který prodejce nabízel. Bohužel, cena se vyšplhala do zcela nereálných výšin (což je bohužel v Evropě u tohoto počítače obvyklé), takže jsem rezignoval a spokojil se se softwarem.

Úložný mechanismus má každý svůj

Pozitivní stránka věci je zřejmá. Zásilka v pořádku dorazila, diskety byly perfektně zabalené, popsané a většina z nich funguje. Negativní stránku jsem pochopil až poté, co jsem je jednu po druhé začal zkoušet v počítači. Vzhledem k tomu, že jich je téměř stovka, se jednalo o poněkud delší záležitost.

Hezké, třicet let staré diskety

Tak za prvé jsem pochopil, že navzdory barvitým popisům toho softwaru na disketách zas tolik není. Původní vlastník počítač používal profesionálně a část disket evidentně pochází z Apple II, nikoliv jen “c”, protože se datuje až do roku 1979. Bohužel, popisy nesedí, protože místo jmen programů je na nich jméno firmy či zpracovávaného souboru dat. Vlastního softwaru tedy zdaleka není tolik, kolik by se na první pohled zdálo.

Detail jednoho z popisků - řekněme, není příliš sdílný

Druhý zásadní problém v mých experimentech je jazykový. Původní tvůrce dat byl Holanďan. Pár světových jazyků znám, umím anglicky, německy, rusky, domluvím se i s Poláky a dalšími Slovany, u italštiny jsem sice skončil na “bella ragazza”, nicméně díky téměř ročnímu pobytu jim trošku rozumím…ovšem holandština, pravda, tak té jsem až doposud moc nedal:-)

I pro 5 1/4’’ existovaly apartní krabičky…

Přiznám se, že mne opravdu překvapilo, kolik se v první půli osmdesátých let (data končí rokem 1985) v Holandsku vyrábělo evidentně místního softwaru pro platformu Apple II, která v této době už přeci jen nepatřila k premiantům. Dokonce to zdejším softwarovým firmám stálo za to, aby pro Apple II vytvářeli i reklamní software - mám třeba program zvaný “Print Kalender”, který na obrazovce ukazuje kalendář na rok 1985 a následují adresy a nabídky hardwaru a softwaru příslušné firmy.

Je libo zakoupení počítače v Holandsku?

Kalendář na rok 1985 - to se vždycky hodí!

Zcela nejpoužívanějším softwarem je FAS ACCOUNT-SYSTEEM, tedy zřejmě systém na zpracování podnikových financí. Pro tento program existuje spousta datových disket, přičemž software je evidentně koncipován tak, že v jedné disketové jednotce máte disketu s aplikací, zatímco v druhé disketu s daty. S jedinou disketovou jednotkou program nefunguje. Dokonce jsou diskety i příslušným způsobem popsány, aby i méně chápavá obsluha pochopila, kam je má zastrčit. Vzhledem k tomu, že můj externí disk nese nálepku “DISK 2 a přitom byl kupován úplně jinde, tak bych se odvážil soudit, že to tehdy byla celkem obvyklá praxe.

Úvodní obrazovka - grafické efekty jsou přiměřené době vzniku

Netuším, co původní vlastník přesně s počítačem prováděl. Nejprve jsem si myslel, že pracoval ve firmě Sokla, protože k té se váže zdaleka nejvíce dat (tato firma na Google nefiguruje, takže netuším, co je to zač). Nicméně, tento předpoklad není jistý, protože ve FASu existují data pro firmy Spar, Drummen, Boka, Boek Hounding a dalších. Pravděpodobně si tedy vlastník přivydělával účetnictvím pro jiné firmy, ovšem Sokla pro něj byla buď hlavní klient, či zaměstnavatel.

Kromě výše zmíněného softu existuje na disketách i další holandský - Fakturering (exkluzivně Sokla), Calculatie, Verslaglegging (něco jako mzdové účetnictví, Sokla), Chablonen Administratie (opět jen Sokla a k tomu mám 8 disket se šablonami firemních dokumentů, bohužel, samotný software je poškozený, takže jsou mi na dvě věci, což by ovšem v podstatě platilo i s funkčním softwarem…:-) Je tu i program na personalistiku, a to nejen pro Soklu, ale i pro SPAR, což je evidentně nějaký supermarket příslušné firmy (nejde o shodu jmen, že jde o obchod je z textů patrné).

I tento další software je evidentně určený pro počítač se dvěma disketovými jednotkami, diskety jsou popsané celkem jednoznačně. Už jsem nezkoušel, zda funguje pouze s jednou disketou, ale vzhledem k tomu, že je pravděpodobně psán na zakázku, tak se s tím nedá počítat.

Software používá DOS 3.3, což byl v půli osmdesátých let již anachronismus, ale zjevně jde o fakt, že v době jeho zrodu ještě ProDOS neexistoval a poté se již nikomu nevyplatilo jej přepisovat. Co mne nejvíce zaujalo, je skutečnost, že je psán v Applesoftu, což je v podstatě Microsoft Basic, poněkud upravený pro tuto platformu. Je dokonce rozdělen na “moduly”, kdy při zvolené nějaké akce z menu se nahraje a spustí příslušný program. Vzhledem k tomu, že je vše v basicu, tak je to pochopitelně dost poznat na rychlosti. Autorům se ale přesto nevyplatilo vše zkompilovat, ačkoliv v této době již kompilátory existovaly. Vše bylo i přes onu pomalost používáno, prokazatelně mezi léty 1979-85. Obsluha tedy akceptovala omezenost softwaru, tehdy zkrátka měli lidé více času, než dnes.

Ovládání počítače pomocí menu, kterému nerozumíte

Software se vyznačuje stejným ovládáním - každá obrazovka sestává z očíslovaného menu a funkce se volí patřičným číslem. Bohužel, daleko se nedostanu. Pokoušel jsem se totiž vypsat nějakou sestavu dat, ale poté, co se člověk prokouše několika podmenu, kdy nerozumí zhola ničemu, to po něm chce nějaký číselný údaj, snad heslo, snad něco jiného, no a tím jsme u konce.

Jak jsme si řekli, data končí v roce 1985, respektive poslední datum je z roku 1987, ovšem na jediné zcela osamocené disketě. Po roce 1985 tedy počítač evidentně přestal být používán k profesionálním účelům, možná, že z této doby pochází těch pár herních disket. Dá se předpokládat, že poté bylo pořízeno něco výkonnějšího, řekněme IBM PC, no a mé diskety byly nějaký čas archivovány, až po hodně dlouhé době (možná v souvislosti s likvidací firmy) objeveny a prodány na Ebay. Moc se z toho dnes vyčíst nedá, ačkoliv je pravda, že školený odborník by pravděpodobně do dat pronikl a snad by dokázal i resuscitovat ty diskety, které jsou nefunkční.

Něco se vypsalo! Těžko říct co, ale sláva, funguje to! (mimochodem - chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že projevem nesouhlasu má být stisk SPACE)

Když se nad tím tak člověk zamyslí z perspektivy skutečně historické, tak jej zamrazí. Nelze se totiž divit těm, kteří tvrdí, že budoucí archeologové budou naši dobu považovat za temno. Lze snadno vidět, jak mizí záznamy z běžného života, protože mnohé se archivují pouze elektronicky a i ty jsou následně zničeny či jsou nečitelné. Staří Egypťané tesali do kamenů a jejich papyry se dochovaly díky naprosto unikátním klimatickým podmínkám. Babyloňané používali hliněné tabulky, díky kterým jsou známy záznamy kupeckých rodin z Novobabylonské říše a náš Bedřich Hrozný luštil zápisky asyrských kupců ze staroasyrského období, tedy z doby kolem roku 1900 př.n.l. Literatura starých Řeků a Římanů se dochovala jen díky opisům raně středověkých mnichů a arabských učenců. Co zbude po nás? Kdo opíše a zvěční naši literaturu? A bude vůbec co opisovat?

No. Z mého Apple IIc se za příznivých podmínek dochová aspoň ta plastová krabice. Ta má solidní šanci ve výdrži trumfnout i ty papyry. Ovšem bude naprosto k ničemu a o naší době toho mnoho neřekne. Jo, ti dávní lidé dvacátého století uměli zpracovávat, lisovat a barvit plasty…

Komentáře v diskuzi